Rozpočet 2025

Jednání o rozpočtu na letošní rok v zastupitelstvu jsem čekala téměř idylické.

Předpokládala jsem, že když jsme se nedávno jednomyslně shodli na koupi bývalé továrny ve Vodní ulici, je rozpočet víceméně jasný. Čeká nás veliká investice, takže budeme muset napnout síly i finance. Svižně, ale samozřejmě zodpovědně, rozhodnout o nejlepším využití a s chutí do toho. Důsledky pro rozpočet jsou jasné: kromě rozdělaných a nezbytných investic nasměrovat peníze do továrny.

Teprve až budeme mít financování vyřešené a bude zřejmé, že si můžeme dovolit více, můžeme se pouštět do dalších investic.

Čekalo mě ale překvapení.

Rozpočet s továrnou nepočítá (až na drobnou částku na nejnutnější zajištění).

Zato počítá se zahájením jiných nových investičních akcí, hlavně sportovního charakteru.

A ještě horší překvapení: rozpočet je deficitní.

Deficit sice máme krytý přebytkem předchozích let, ale ani to není žádná výhra.

Městský rozpočet totiž nefunguje jako běžné komerční účetnictví, kdy zisk nebo ztrátu daného roku převádíme do roku následujícího, ale tvoří se vždy jen na daný rok a výsledky předchozích let se v něm nezohledňují. Když tedy zbydou v předchozích letech peníze a ty letos utratíme, projeví se to v rozpočtu jako deficit – utratíme totiž peníze, které jsme letos nezískali, a tím se dostaneme do minusu.

Deficit tentokrát neznamená, že bychom chtěli stavět z něčeho, co nemáme, tedy si půjčovat. Znamená, že si letos utratíme část peněz, které jsme si v minulých letech našetřili, konkrétně asi třetinu.

A to mi vzhledem k očekávané velké investici nedává smysl.

Ani přístup kolegů k řešení továrny nebyl nikterak akční. Prý je to na dlouho a potáhne se to, tohle zastupitelstvo to řešit nebude, spíše to další po dalších volbách, ne-li to ještě další... Já ale nechápu proč. Nevidím důvod utápět se v nechvalně známém liknavém přístupu veřejné správy k řešení problémů. Klidně bychom mohli předvést, že to jde jinak. Rychleji a efektivněji.

Dohodnout se, co s ní, a pustit se do toho.

Nicméně jsem v tom zůstala jediná.

Všichni ostatní přítomní kolegové hlasovali pro rozpočet (moji kolegové z ODS se bohužel nemohli jednání zúčastnit) a ten tak byl schválen.

Utrácivý a bez továrny.

Prakticky to znamená, že jsme koupili zchátralou továrnu, u které víme, že bude vyžadovat velké množství peněz. Nerozhodneme, co s ní, necháme ji stát, jak je. Ale utratíme nejen všechny peníze na daný rok, ale ještě třetinu nastřádaných z minula za jiné nové investice.

Nechápu, proč jsme tedy továrnu kupovali. Aby chátrala dál, ale v městském majetku? V čem je výhoda?